Přeskočit na hlavní obsah

Mlíko na mozku, aneb má laktační demence!

Milé ženy, muži, děti a čtenáři vůbec ... jsem kojící matka a nestydím se za to! Nicméně za to, že z ničeho nic mám problém dát dohromady kloudnou větu, už trošku ano.

https://www.flickr.com/photos/robysaltori/4803293751/in/photolist-8js8Tv-57v2MM-a64co1

No abych byla upřímná, už nemohu říct, že je to z ničeho nic ... kojím už od léta 2014, ale teď s narozením druhé dcery si objektivní 'zblbnutí' mnohem ostřeji uvědomuji. Zvlášť proto, že z první vlny jsem se po nějaké době pomalu vzpamatovávala a 3 roky v čistě mateřském světě - plínek, mlíka, blinkání a kakání apod. už i mě tak nějak stačí ;-) ... a ejhle ono jsem si to tehdy nenamlouvala ... ona se ta mozková kapacita s narozením dítěte opravdu dočasně snižuje.

Na druhou stranu je to krásná příležitost se bavit tím, co z vás leze ;-).

Například jako tehdy, když jsem jela vlakem do Brna. Manžel kamarádky se mě ptal, kde budeme s Feliciou spát. Já na to, že u kamarádky, ale vůbec jsem si nemohla vzpomenout na jméno čtvrti, ve které bydlí. Po troše lámání si hlavy jsem mu úplně bezradná, prozradila, že je to něco jako 'zadek'. Koukal na mě trochu udiveně a nevěřícně, ostatně mě samotné to přišlo trošku na hlavu, že tak by přece nikdo žádnou čtvrť nepojmenoval. Celou záležitost jsme uzavřeli a pokračovli v jiných tématech.
Když jsem nasedla do tramvaje a hlasatelka začala hlásit stanici 'Nádraží komín' začala jsem se hlasitě smát. Aha, tak ta čtvrť se jmenuje 'Komín' ... a ta zadková asociace!? Poslední rok po své starší dceři požaduji, aby udělala 'komín', když jí chci kvalitně utřít zadek.

Doufám, že jsem vás pobavila, jako tehdy sebe!

Co z toho tedy vyplývá ... buďte schovívaví vůči svým kojícím partnerkám, kamarádkám a vůbec všem ženám - matkám. Pokud říkají nesmysly, pletou si slova, motají dohromady přísloví, pak prostě část z jejich mozkových závitů je prostě unavená z tvorby mléka, vyměňování plínek nebo podávání instrukcí k použití nočníku či znakováním zvířátek se svým batoletem ... to vše je součástí rozvoje pokladu, kterými naše děti jsou ... a to podle mě za trošku té dočasné demence stojí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

5 pilířů šťastného šestinedělí

Narodilo se miminko. Z partnerů se stali rodiče. Udělali vše pro to, aby se připravili na porod. Napnuli všechny své síly, aby toho tvorečka přivedli na svět. Ale co s ním teď! Všechno je možná trošku jinak než si představovali a rozhodně nic není jako dřív!
Ráda bych Vám představila svůj článek, který vyšel v časopise RODIČE 3/2018.


Často se stává, že si rodiče ohledně šestinedělí dopředu zjistí a zajistí jen nějaký doporučený seznam věcí, nábytku a oblečků. Je to pochopitelné, protože porod se zdá jako velký vrchol. Nicméně porod je teprve začátek. Asi tak jako na velkých horských drahách nejprve spousta motorů vystrká vozík do toho nejvyššího bodu a teprve pak začne ta pravá jízda. V případě matky ji navíc okoření dávky hormonů, kterými jí její tělo tak trochu nekontrolovaně motá hlavu. Naštěstí existují záchytné body, které mohou pomoci tu jízdu zvládnout bez úhony. Možná vás ale překvapí, které to jsou.

Důvěřujte mateřskému mozku!
V angličtine existuje termín Baby brain - nazývá se…

Co očekávat od poporodní duly?

Také jste rádi když víte, co čekat? U nás doma se říkalo, že pořádek dělá přátele. Proto si dovolím i já shrnout to, co podle mě taková poporodní dula vlastně dělá.
Pro mě je klíčové slovo PODPORA, ale protože je zároveň dost nekonkrétní, tak se ho pokusím rozvést v bodech. Ve zkratce: * Přijde * Popovídáte si * Podpoří Vás * Poradí * Pomůže.
Příjdu za Vámi domů/do porodnice/... ! Doktoři, úřady a další často po novopečené rodině vyžadují, aby opustili 'teplo' a bezpečí domova, nebo třeba jen jejich komfortní zónu. Naproti tomu jiní doktoři nebo další nevítané/nevhodné návštěvy tuto přirozenou poporodní bublinu narušují přehnanými nároky nebo nemístnými požadavky na novopečenou matku, otce či sourozence. Poporodní dula ženu navštíví v jejím hnízdě a za podmínek, které si se ženou dopředu vyjasní a pomůže jí i její rodinu opečovat tak, jak si nová rodina přeje. Nic víc a nic méně ;-).
Popovídáme si spolu! Po prvním porodu mi prosté vyprávění našeho pěkného zážitku několikrát doko…

Felicia, nová občanka - aneb posun nikoli k lepšímu!

Po 2,5 letech přišlo druhé dítě a s ním i druhá příležitost jej přivítat mezi občany Prahy 10. Tehdy nás překvapilo, jak úředníci dost trvali na odtrhávání členů rodiny, nyní jsme naivně čekali změny.

Občasnou výhodou rodičů druhých a dalších dětí je, že si některými procesy již jednou prošli a mají příležitost se jimi nenechat semlít jako prve. Proto tentokrát můj muž byl připraven se starší dcerkou Berenikou se od nás s Feliciou ani nehnout. Věřili jsme, že město v reakci na naši (a možná i na jiné) žádost/i změnilo postup při této slavnostní události, ale opět se potvrdilo, že je dobré připravit se na všechno.

Opět nás maminky nahnali napřed do sálu a začali nás usazovat do jednoho kouta. Muž věděl, že se necítím na to, abych s úřednicí bojovala, tak své 'ostré lokty' nastavil sám a v klidu paní oznámil, že jsme přišli jako rodina a tak tak tedy budeme i sedět. Paní si možná pamatovala nepříjemný výstup, který svedli s mým mužem posledně, takže jen rozhodila ruce a s drobn…