Přeskočit na hlavní obsah

Berenika, nová občanka - aneb rodina je základ!

Je to už 2 a půl roku, co jsme byli pozvaní na vítání občánků se starší dcerou a stejnou dobu od toho, kdy mého muže od nás separovali. Píšu to sice trošku bombasticky, ale manžel z celé té události byl dost zklamaný.

 

Abyste tomu rozumněli, celé vítání občánků v našem městě má velmi jasně danou procesní strukturu a to:
1) maminky s miminky si zavolají zvlášť a usadí je v jedné části obřadní síně a postupně je fotí a natáčejí
2) tatínky a případné další diváky usadí stranou
3) úřadnice, metrnice, hlídá, aby byl dodržován protokol a zahájí řeč některého ze zastupitelů maminkám
4) poté jsou volány maminky (a doprovod), aby se došly podepsat do pamětní knihy, nechaly svá dítka vyfotit v kolébce a převzaly si květinu a dáreček - v rámci zefektivnění celého procesu, však na jednotlivých stanovištích maminka a tatínek nejsou společně a odchází si sednout každý zpět na své místo v jiných částech sálu.

Otázka však zůstává, kde že je ta 'rodina=základ státu'. Takto to spíš působí jako soustředění chovných samic a předání cukříku a pochvaly a tatínkové, hold tam někde u toho taky asi jsou. Můj muž se cítil velmi dotčený a vadilo mu, že si nemohl tuto událost užít řádně společně s námi.
Po obřadu měl nepříjemný rozhovor s paní protokolářkou, která jeho výtky nesla velmi nelibě. Nakonec i podával oficiální stížnost a podnět na změnu protokolu.

Při tomto prvním vítání občánků, jsme následovali pokyny a byli skoro úplně poslušní. Jakou to ale zprávu tím úřad vysílá rodinám? Rozhodně tatínkům nedává pocit, že se s nimi počítá. Maminku vytrhává z rodiny a ta tak zůstává sama s miminkem - jakoby toto rozdělení mladá rodina nezažívala dost v běžný den. Nemluvě o starších, nicméně malých, sourozencích, kteří už se i bez úředního protokolu musí vypořádávat s novou realitou přítomnosti sourozence a teď ještě maminka musí sedět z nějakého abstraktního (a hloupého) důvodu o půl sálu vedle. 

Poskytli jsme úřadu zpětnou vazbu a dostalo se nám pozitivní odpovědi. Údajně byl postup změněn a tak jsme se těšili na další vítání občánků s druhou dcerkou, ale to už je nový příběh.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

5 pilířů šťastného šestinedělí

Narodilo se miminko. Z partnerů se stali rodiče. Udělali vše pro to, aby se připravili na porod. Napnuli všechny své síly, aby toho tvorečka přivedli na svět. Ale co s ním teď! Všechno je možná trošku jinak než si představovali a rozhodně nic není jako dřív!
Ráda bych Vám představila svůj článek, který vyšel v časopise RODIČE 3/2018.


Často se stává, že si rodiče ohledně šestinedělí dopředu zjistí a zajistí jen nějaký doporučený seznam věcí, nábytku a oblečků. Je to pochopitelné, protože porod se zdá jako velký vrchol. Nicméně porod je teprve začátek. Asi tak jako na velkých horských drahách nejprve spousta motorů vystrká vozík do toho nejvyššího bodu a teprve pak začne ta pravá jízda. V případě matky ji navíc okoření dávky hormonů, kterými jí její tělo tak trochu nekontrolovaně motá hlavu. Naštěstí existují záchytné body, které mohou pomoci tu jízdu zvládnout bez úhony. Možná vás ale překvapí, které to jsou.

Důvěřujte mateřskému mozku!
V angličtine existuje termín Baby brain - nazývá se…

Co očekávat od poporodní duly?

Také jste rádi když víte, co čekat? U nás doma se říkalo, že pořádek dělá přátele. Proto si dovolím i já shrnout to, co podle mě taková poporodní dula vlastně dělá.
Pro mě je klíčové slovo PODPORA, ale protože je zároveň dost nekonkrétní, tak se ho pokusím rozvést v bodech. Ve zkratce: * Přijde * Popovídáte si * Podpoří Vás * Poradí * Pomůže.
Příjdu za Vámi domů/do porodnice/... ! Doktoři, úřady a další často po novopečené rodině vyžadují, aby opustili 'teplo' a bezpečí domova, nebo třeba jen jejich komfortní zónu. Naproti tomu jiní doktoři nebo další nevítané/nevhodné návštěvy tuto přirozenou poporodní bublinu narušují přehnanými nároky nebo nemístnými požadavky na novopečenou matku, otce či sourozence. Poporodní dula ženu navštíví v jejím hnízdě a za podmínek, které si se ženou dopředu vyjasní a pomůže jí i její rodinu opečovat tak, jak si nová rodina přeje. Nic víc a nic méně ;-).
Popovídáme si spolu! Po prvním porodu mi prosté vyprávění našeho pěkného zážitku několikrát doko…

Felicia, nová občanka - aneb posun nikoli k lepšímu!

Po 2,5 letech přišlo druhé dítě a s ním i druhá příležitost jej přivítat mezi občany Prahy 10. Tehdy nás překvapilo, jak úředníci dost trvali na odtrhávání členů rodiny, nyní jsme naivně čekali změny.

Občasnou výhodou rodičů druhých a dalších dětí je, že si některými procesy již jednou prošli a mají příležitost se jimi nenechat semlít jako prve. Proto tentokrát můj muž byl připraven se starší dcerkou Berenikou se od nás s Feliciou ani nehnout. Věřili jsme, že město v reakci na naši (a možná i na jiné) žádost/i změnilo postup při této slavnostní události, ale opět se potvrdilo, že je dobré připravit se na všechno.

Opět nás maminky nahnali napřed do sálu a začali nás usazovat do jednoho kouta. Muž věděl, že se necítím na to, abych s úřednicí bojovala, tak své 'ostré lokty' nastavil sám a v klidu paní oznámil, že jsme přišli jako rodina a tak tak tedy budeme i sedět. Paní si možná pamatovala nepříjemný výstup, který svedli s mým mužem posledně, takže jen rozhodila ruce a s drobn…