Přeskočit na hlavní obsah

Dula: Pomocnice a společnice - Laura Gutmanová

"Přijala jsem jako osobní výzvu vyškolit ženy, které se chtějí stát dulami a poskytovt citovou a duchovní podporu šestinedělkám a zároveň přispět k utváření kolektivního ženského povědomí, abychom si my ženy uvědomily, že konkrétní pomoc a účinné doprovázení obdobím šestinedělí není žádný luxus, ale naopak priorita, na níž máme všechny nárok."* Takto Laura Gutman ve své knize Mateřství a setkání ženy s vlastním stínem, komentuje poporodní dulení.


obrázek: Open od
Dále popisuje práci poporodní duly takto:
"Dula by měla být schopná pomáhat šestinedělce v její domáctnosti, být připravena na to, že půjde o delší časové období a být citově natolik otevřená, aby se bylaschopná vypadit na vnitřní vlnovou délku novopečené maminky.
Dula by měla přednostně pečovat o vnitřní svět matky, k němuž nemá předem žádná vodítka a kromě toho jí pomáat uspořádat vnější svět, který se matce v tomto období jeví jako chaotický. Především poskytuje oporu, naslouchá a dodává pocit bezpečí.
Dula bere v úvahu rodinnou a sociální situaci, úroveň osobního rozvoje atd., aby tak každá matka mohla s její pomocí pečovat o novorozeně co nejlépe.

My ženy bychom se měly naučit vidět samy sebe jako královny navzdory tomu, že každou pomoc, která není nezbytně nutná nebo nepředstavuje poslední záchranu před úplným zhroucením, nejasně vnímáme jako "nadměrnou péči". 
Proč ale jít až na pokraj svých sil? Měly bychom mít možnost požádat o pomoc duly...: 
- Když manžel nastoupí znovu do práce a začíná se nás zmocňovat němá a nevyslovitelná panika.
- Když máme strach a cítíme se ohroženy.
- Když dítě pláče a nelze ho utišit nebo máme pocit, že je to nad naše síly.
- Když prsy krvácejí, bolí nebo se kojení zdá předem ztracené.
- Když se nám chce bez ustání plakat
- Když je dítě podrážděné nebo se my samy hněváme a nejsme na něj napojené.
- Když se utápíme v samotě.
- Když nejsme schopné se obléct nebo vyjít na ulici.
- Když se nemáme koho zeptat nebo nedůvěřujeme radám.
- Když je dům plný hostů a nám se zdá, že se řítíme do bezedné propasti
- Když nám pocit viny a bezradnosti našeptávají, že děláme všechno špatně.
Obrázek: od
...
Haló, haló, pošlete mi prosím domů dulu - teď hned!

Je třeba zdůraznit, že dula se stará a pečuje o šestinedělku, nikoli o dítě. Každá žena, která má dostatečné zázemí, dostává se jí citového porozumění a ví, že jí někdo s účastí naslouchá, se umí o dítě postarat sama."

Tento výňatek mi přišel natolik vypovídající a hodnotný, že jsem se ho rozhodla převzít a citovat celý. Už před 15cti lety tato autorka, trefně popsala to, na co my se nyní opět začínáme soustředit. Pojďme tedy společně co nejvíce novorozeným matkám, pokud ne všem, zařídit ten 'luxus a nadměrnou péči', kterou si plně zasluhují, protože právě přivedly na svět nový život, a jejich primárním úkolem je se bezhlavě zamilovat do svého novorozeného dítěte a učinit ho součástí své nové rodiny.  

* GUTMAN, Laura. Mateřství a setkání ženy s vlastním stínem: životní krize a emocionální revoluce. Praha: Maitrea, 2013. ISBN 978-80-87249-46-8.

Komentáře

  1. How to Play Casino: Easy Guide to playing slots on
    Casino games are played 룰렛 사이트 by 4 air jordan 18 retro men red to my site players, the average time they air jordan 18 retro toro mens sneakers free shipping take turns is around 14:20. air jordan 18 retro men red from me The house air jordan 18 retro cheap is divided into three distinct categories: the house

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

5 pilířů šťastného šestinedělí

Narodilo se miminko. Z partnerů se stali rodiče. Udělali vše pro to, aby se připravili na porod. Napnuli všechny své síly, aby toho tvorečka přivedli na svět. Ale co s ním teď! Všechno je možná trošku jinak než si představovali a rozhodně nic není jako dřív! Ráda bych Vám představila svůj článek, který vyšel v časopise RODIČE 3/2018. Často se stává, že si rodiče ohledně šestinedělí dopředu zjistí a zajistí jen nějaký doporučený seznam věcí, nábytku a oblečků. Je to pochopitelné, protože porod se zdá jako velký vrchol. Nicméně porod je teprve začátek. Asi tak jako na velkých horských drahách nejprve spousta motorů vystrká vozík do toho nejvyššího bodu a teprve pak začne ta pravá jízda. V případě matky ji navíc okoření dávky hormonů, kterými jí její tělo tak trochu nekontrolovaně motá hlavu. Naštěstí existují záchytné body, které mohou pomoci tu jízdu zvládnout bez úhony. Možná vás ale překvapí, které to jsou. Důvěřujte mateřskému mozku! V angličtine existuje termín Baby brain - na

Berenika, nová občanka - aneb rodina je základ!

Je to už 2 a půl roku, co jsme byli pozvaní na vítání občánků se starší dcerou a stejnou dobu od toho, kdy mého muže od nás separovali. Píšu to sice trošku bombasticky, ale manžel z celé té události byl dost zklamaný.   Abyste tomu rozumněli, celé vítání občánků v našem městě má velmi jasně danou procesní strukturu a to: 1) maminky s miminky si zavolají zvlášť a usadí je v jedné části obřadní síně a postupně je fotí a natáčejí 2) tatínky a případné další diváky usadí stranou 3) úřadnice, metrnice, hlídá, aby byl dodržován protokol a zahájí řeč některého ze zastupitelů maminkám 4) poté jsou volány maminky (a doprovod), aby se došly podepsat do pamětní knihy, nechaly svá dítka vyfotit v kolébce a převzaly si květinu a dáreček - v rámci zefektivnění celého procesu, však na jednotlivých stanovištích maminka a tatínek nejsou společně a odchází si sednout každý zpět na své místo v jiných částech sálu. Otázka však zůstává, kde že je ta 'rodina=základ státu'. Takto to spíš

Felicia, nová občanka - aneb posun nikoli k lepšímu!

Po 2,5 letech přišlo druhé dítě a s ním i druhá příležitost jej přivítat mezi občany Prahy 10. Tehdy nás překvapilo, jak úředníci dost trvali na odtrhávání členů rodiny, nyní jsme naivně čekali změny. Občasnou výhodou rodičů druhých a dalších dětí je, že si některými procesy již jednou prošli a mají příležitost se jimi nenechat semlít jako prve. Proto tentokrát můj muž byl připraven se starší dcerkou Berenikou se od nás s Feliciou ani nehnout. Věřili jsme, že město v reakci na naši (a možná i na jiné) žádost/i změnilo postup při této slavnostní události, ale opět se potvrdilo, že je dobré připravit se na všechno. Opět nás maminky nahnali napřed do sálu a začali nás usazovat do jednoho kouta. Muž věděl, že se necítím na to, abych s úřednicí bojovala, tak své 'ostré lokty' nastavil sám a v klidu paní oznámil, že jsme přišli jako rodina a tak tak tedy budeme i sedět. Paní si možná pamatovala nepříjemný výstup, který svedli s mým mužem posledně, takže jen rozhodila ruce