"Přijala jsem jako osobní výzvu vyškolit ženy, které se chtějí stát dulami a poskytovt citovou a duchovní podporu šestinedělkám a zároveň přispět k utváření kolektivního ženského povědomí, abychom si my ženy uvědomily, že konkrétní pomoc a účinné doprovázení obdobím šestinedělí není žádný luxus, ale naopak priorita, na níž máme všechny nárok."* Takto Laura Gutman ve své knize Mateřství a setkání ženy s vlastním stínem, komentuje poporodní dulení.
Dále popisuje práci poporodní duly takto:
"Dula by měla být schopná pomáhat šestinedělce v její domáctnosti, být připravena na to, že půjde o delší časové období a být citově natolik otevřená, aby se bylaschopná vypadit na vnitřní vlnovou délku novopečené maminky.
Dula by měla přednostně pečovat o vnitřní svět matky, k němuž nemá předem žádná vodítka a kromě toho jí pomáat uspořádat vnější svět, který se matce v tomto období jeví jako chaotický. Především poskytuje oporu, naslouchá a dodává pocit bezpečí.
Dula bere v úvahu rodinnou a sociální situaci, úroveň osobního rozvoje atd., aby tak každá matka mohla s její pomocí pečovat o novorozeně co nejlépe.
My ženy bychom se měly naučit vidět samy sebe jako královny navzdory tomu, že každou pomoc, která není nezbytně nutná nebo nepředstavuje poslední záchranu před úplným zhroucením, nejasně vnímáme jako "nadměrnou péči".
Proč ale jít až na pokraj svých sil? Měly bychom mít možnost požádat o pomoc duly...:
- Když manžel nastoupí znovu do práce a začíná se nás zmocňovat němá a nevyslovitelná panika.
- Když máme strach a cítíme se ohroženy.
- Když dítě pláče a nelze ho utišit nebo máme pocit, že je to nad naše síly.
- Když prsy krvácejí, bolí nebo se kojení zdá předem ztracené.
- Když se nám chce bez ustání plakat
- Když je dítě podrážděné nebo se my samy hněváme a nejsme na něj napojené.
- Když se utápíme v samotě.
- Když nejsme schopné se obléct nebo vyjít na ulici.
- Když se nemáme koho zeptat nebo nedůvěřujeme radám.
- Když je dům plný hostů a nám se zdá, že se řítíme do bezedné propasti
- Když nám pocit viny a bezradnosti našeptávají, že děláme všechno špatně.
...
Haló, haló, pošlete mi prosím domů dulu - teď hned!
Je třeba zdůraznit, že dula se stará a pečuje o šestinedělku, nikoli o dítě. Každá žena, která má dostatečné zázemí, dostává se jí citového porozumění a ví, že jí někdo s účastí naslouchá, se umí o dítě postarat sama."
Tento výňatek mi přišel natolik vypovídající a hodnotný, že jsem se ho rozhodla převzít a citovat celý. Už před 15cti lety tato autorka, trefně popsala to, na co my se nyní opět začínáme soustředit. Pojďme tedy společně co nejvíce novorozeným matkám, pokud ne všem, zařídit ten 'luxus a nadměrnou péči', kterou si plně zasluhují, protože právě přivedly na svět nový život, a jejich primárním úkolem je se bezhlavě zamilovat do svého novorozeného dítěte a učinit ho součástí své nové rodiny.
* GUTMAN, Laura. Mateřství a setkání ženy s vlastním stínem: životní krize a emocionální revoluce. Praha: Maitrea, 2013. ISBN 978-80-87249-46-8.
 |
| obrázek: Open od |
"Dula by měla být schopná pomáhat šestinedělce v její domáctnosti, být připravena na to, že půjde o delší časové období a být citově natolik otevřená, aby se bylaschopná vypadit na vnitřní vlnovou délku novopečené maminky.
Dula by měla přednostně pečovat o vnitřní svět matky, k němuž nemá předem žádná vodítka a kromě toho jí pomáat uspořádat vnější svět, který se matce v tomto období jeví jako chaotický. Především poskytuje oporu, naslouchá a dodává pocit bezpečí.
Dula bere v úvahu rodinnou a sociální situaci, úroveň osobního rozvoje atd., aby tak každá matka mohla s její pomocí pečovat o novorozeně co nejlépe.
My ženy bychom se měly naučit vidět samy sebe jako královny navzdory tomu, že každou pomoc, která není nezbytně nutná nebo nepředstavuje poslední záchranu před úplným zhroucením, nejasně vnímáme jako "nadměrnou péči".
Proč ale jít až na pokraj svých sil? Měly bychom mít možnost požádat o pomoc duly...:
- Když manžel nastoupí znovu do práce a začíná se nás zmocňovat němá a nevyslovitelná panika.
- Když máme strach a cítíme se ohroženy.
- Když dítě pláče a nelze ho utišit nebo máme pocit, že je to nad naše síly.
- Když prsy krvácejí, bolí nebo se kojení zdá předem ztracené.
- Když se nám chce bez ustání plakat
- Když je dítě podrážděné nebo se my samy hněváme a nejsme na něj napojené.
- Když se utápíme v samotě.
- Když nejsme schopné se obléct nebo vyjít na ulici.
- Když se nemáme koho zeptat nebo nedůvěřujeme radám.
- Když je dům plný hostů a nám se zdá, že se řítíme do bezedné propasti
- Když nám pocit viny a bezradnosti našeptávají, že děláme všechno špatně.
 |
| Obrázek: od |
Haló, haló, pošlete mi prosím domů dulu - teď hned!
Je třeba zdůraznit, že dula se stará a pečuje o šestinedělku, nikoli o dítě. Každá žena, která má dostatečné zázemí, dostává se jí citového porozumění a ví, že jí někdo s účastí naslouchá, se umí o dítě postarat sama."
Tento výňatek mi přišel natolik vypovídající a hodnotný, že jsem se ho rozhodla převzít a citovat celý. Už před 15cti lety tato autorka, trefně popsala to, na co my se nyní opět začínáme soustředit. Pojďme tedy společně co nejvíce novorozeným matkám, pokud ne všem, zařídit ten 'luxus a nadměrnou péči', kterou si plně zasluhují, protože právě přivedly na svět nový život, a jejich primárním úkolem je se bezhlavě zamilovat do svého novorozeného dítěte a učinit ho součástí své nové rodiny.
* GUTMAN, Laura. Mateřství a setkání ženy s vlastním stínem: životní krize a emocionální revoluce. Praha: Maitrea, 2013. ISBN 978-80-87249-46-8.
How to Play Casino: Easy Guide to playing slots on
OdpovědětVymazatCasino games are played 룰렛 사이트 by 4 air jordan 18 retro men red to my site players, the average time they air jordan 18 retro toro mens sneakers free shipping take turns is around 14:20. air jordan 18 retro men red from me The house air jordan 18 retro cheap is divided into three distinct categories: the house