Přeskočit na hlavní obsah

Máte právo na paniku!

Milé čerstvé maminky, tatínkové i vy všichni ostatní, stalo se něco převratného! Narodil se člověk! S ním jeho matka, otec, sestra či bratr ...

Bez ohledu na to kolik času jste předem věnovali, nebo naopak nevěnovali, přípravám, realita je prostě mnohem hustší než představy. Radost silnější, smutky hlubší, hormony divočejší. A zejména naše strachy a obavy jsou větší.

Narození dítěte, ať chcete nebo nechcete, je zkouškou víry. Pro matku víry v přírodu (případně doktory a techniku) v miminko a v sebe samu. Pro otce víry v matku, dítě a sebe. Porodem tato zkouška víry nicméně teprve začíná. Porod se prostě stane, miminko si svou cestu na svět najde v zásadě bez ohledu na to, jak moc tomu my či doktoři pomáháme či bráníme. Ona křehkost však přetrvává i v prvních dnech až týdnech po narození miminka. V touze zajistit svému pokladu to nejlepší, pochybujete, tápete a prožíváte jedno 'poprvé' za druhým. A zvlášť, pokud Vás rodiče zvykli věřit více autoritám než sami sobě, jste v nebezpečí manipulace.
Proto je tak důležité, aby sestry a doktoři na oddělení šestinedělí byli k čerstvým maminkám citliví. Proto je tak důležité, aby tchyně, sestry či dědečkové pomohly nové rodině najít sebejistotu a klid. Proto je tak důležité, aby podpůrné osoby opravdu podpořily novopečené rodiče v jejich kompetencích. Proto je jedním z hlavních úkolů poporodní duly, věřit ženě a její intuici a pomoci jí i jejímu partnerovi znovu najít svou sebedůvěru.

Přeji vám, abyste si mohli dopřát 'být v šoku' a vychutnat si to vytržení a vzrušení, které s narozením dítěte přichází. Dává vám příležitost bezmezně propadnout vašemu miminku a načerpat sílu na to, abyste společně v životě překonali cokoliv.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

5 pilířů šťastného šestinedělí

Narodilo se miminko. Z partnerů se stali rodiče. Udělali vše pro to, aby se připravili na porod. Napnuli všechny své síly, aby toho tvorečka přivedli na svět. Ale co s ním teď! Všechno je možná trošku jinak než si představovali a rozhodně nic není jako dřív!
Ráda bych Vám představila svůj článek, který vyšel v časopise RODIČE 3/2018.


Často se stává, že si rodiče ohledně šestinedělí dopředu zjistí a zajistí jen nějaký doporučený seznam věcí, nábytku a oblečků. Je to pochopitelné, protože porod se zdá jako velký vrchol. Nicméně porod je teprve začátek. Asi tak jako na velkých horských drahách nejprve spousta motorů vystrká vozík do toho nejvyššího bodu a teprve pak začne ta pravá jízda. V případě matky ji navíc okoření dávky hormonů, kterými jí její tělo tak trochu nekontrolovaně motá hlavu. Naštěstí existují záchytné body, které mohou pomoci tu jízdu zvládnout bez úhony. Možná vás ale překvapí, které to jsou.

Důvěřujte mateřskému mozku!
V angličtine existuje termín Baby brain - nazývá se…

Co očekávat od poporodní duly?

Také jste rádi když víte, co čekat? U nás doma se říkalo, že pořádek dělá přátele. Proto si dovolím i já shrnout to, co podle mě taková poporodní dula vlastně dělá.
Pro mě je klíčové slovo PODPORA, ale protože je zároveň dost nekonkrétní, tak se ho pokusím rozvést v bodech. Ve zkratce: * Přijde * Popovídáte si * Podpoří Vás * Poradí * Pomůže.
Příjdu za Vámi domů/do porodnice/... ! Doktoři, úřady a další často po novopečené rodině vyžadují, aby opustili 'teplo' a bezpečí domova, nebo třeba jen jejich komfortní zónu. Naproti tomu jiní doktoři nebo další nevítané/nevhodné návštěvy tuto přirozenou poporodní bublinu narušují přehnanými nároky nebo nemístnými požadavky na novopečenou matku, otce či sourozence. Poporodní dula ženu navštíví v jejím hnízdě a za podmínek, které si se ženou dopředu vyjasní a pomůže jí i její rodinu opečovat tak, jak si nová rodina přeje. Nic víc a nic méně ;-).
Popovídáme si spolu! Po prvním porodu mi prosté vyprávění našeho pěkného zážitku několikrát doko…

Felicia, nová občanka - aneb posun nikoli k lepšímu!

Po 2,5 letech přišlo druhé dítě a s ním i druhá příležitost jej přivítat mezi občany Prahy 10. Tehdy nás překvapilo, jak úředníci dost trvali na odtrhávání členů rodiny, nyní jsme naivně čekali změny.

Občasnou výhodou rodičů druhých a dalších dětí je, že si některými procesy již jednou prošli a mají příležitost se jimi nenechat semlít jako prve. Proto tentokrát můj muž byl připraven se starší dcerkou Berenikou se od nás s Feliciou ani nehnout. Věřili jsme, že město v reakci na naši (a možná i na jiné) žádost/i změnilo postup při této slavnostní události, ale opět se potvrdilo, že je dobré připravit se na všechno.

Opět nás maminky nahnali napřed do sálu a začali nás usazovat do jednoho kouta. Muž věděl, že se necítím na to, abych s úřednicí bojovala, tak své 'ostré lokty' nastavil sám a v klidu paní oznámil, že jsme přišli jako rodina a tak tak tedy budeme i sedět. Paní si možná pamatovala nepříjemný výstup, který svedli s mým mužem posledně, takže jen rozhodila ruce a s drobn…