Občasnou výhodou rodičů druhých a dalších dětí je, že si některými procesy již jednou prošli a mají příležitost se jimi nenechat semlít jako prve. Proto tentokrát můj muž byl připraven se starší dcerkou Berenikou se od nás s Feliciou ani nehnout. Věřili jsme, že město v reakci na naši (a možná i na jiné) žádost/i změnilo postup při této slavnostní události, ale opět se potvrdilo, že je dobré připravit se na všechno.
Opět nás maminky nahnali napřed do sálu a začali nás usazovat do jednoho kouta. Muž věděl, že se necítím na to, abych s úřednicí bojovala, tak své 'ostré lokty' nastavil sám a v klidu paní oznámil, že jsme přišli jako rodina a tak tak tedy budeme i sedět. Paní si možná pamatovala nepříjemný výstup, který svedli s mým mužem posledně, takže jen rozhodila ruce a s drobnou poznámkou nás nechala se posadit, kam jsme chtěli - to znamená všechny pohromadě ;-)
Lehké rozčarování z toho, že pro všechny ostatní rodiny obřad zůstával stále skoro stejný a tedy rozddělující nicméně v mých očích přehlušila novinka. Všimla jsem si, že miminko jedné z maminek zůstalo samo stranou v kolébce s fotografem a kameramanem, zatímco ona 'krafe' s manželem, zastupitelkou města a protokolářkou. Přišlo mi to divné, ale proti gustu ... nicméně situace se u další maminky opakovala ... to už mi přišlo podezřelé a tak jsem se pozorněji zaměřila na pokyny, které maminka na pódiu dostává. A ejhle, paní protokolářka totiž mladou maminku nenechá se rovnou podepsat, ale odešle ji s miminkem do kolébky a odtamtud si ji zavolá zpět na podpis, ale dříve než jsou fotograf a kameraman hotovi.
A toto je místo, kde mi padá sáňka. Paní protokolářka možná nevědomě zneužívá, toho, že je maminka nesvá v nové situaci a tedy snadno manipulovatelná. Poslouchá instrukce bez zbytečného rozporování a nakonec se octne oddělená od svého dítěte. To tam pak leží s cizími chlapíky schovanymi za objektivy, jen pro tu efektivitu práce, pohody z potlachu a potřesení pravice s politikem.
Kde je ta důležitost toho, co dítěti předáváme? Kde je posilování a podpora mateřských kompetencí? Kde je ta změna protokolu k tomu, aby byla celá rodina pohromadě v důležitých momentech. Uvědomuji si, že jde 'jen' o pár minut a že se tím vývoj miminka nenaruší, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jde o jeden střípek z celého proudu momentů, které maminky, tatínky a tak dále odcizují od jejich dětí.
My jsme si to s naším domarozeňetem obřad užili po svém, seděli jsme pohromadě, na pódium jsme šli společně, s Feliciou jsem byla stále a Berenika se cítila důležitou součástí, protože se také 'podepisovala' a převzala pro mě květinu.
Vlastně to celé navazuje už na předporodní přípravy, kdy si rodiče musí zvědomit své postoje a přání, aby se pak nenechali snadno semlít soukolím a byrokracií. Pokračuje to vítáním občánků, a tedy asi i státní školkou, školo a tak dál. Máme se tedy ještě na co těšit - a rozhodně neočekávám, že se budeme nudit.
Komentáře
Okomentovat